Podzimní deprese: jak z ní ven 

Podzimní deprese: jak z ní ven 

Pokud na vás padá cosi jako podzimní deprese, cítíte se mizerně a nechápete přesně proč, tak vítejte v klubu. Občas to tak máme všichni a počasí je většinou až ten poslední důvod. Něco nám chybí. A každý (kdo je momentálně na druhé straně náladového spektra) má zaručený recept na to, jak z toho ven. Mívá to tři fáze.

 

Fáze č. 1. Recepty těch druhých

Hledáme mezi těmi osvědčenými recepty pro sebe ten správný návod, který nás z bludného kruhu vyvede. Může to trvat dlouho – z podzimní depky jsou až roky načítání moudrých knih, zhlížení videí motivačních řečníků, absolvování množství seminářů a meditačních pobytů, při nichž se máme ponořit hluboko do sebe a skutečně „to“ najít. 

Přinese nám to mnoho nových věcí, spoustu zajímavých technik si i vyzkoušíme a trochu více poznáme sebe sama, ale hlavně ty druhé. Je toho opravdu hodně! Každý vám doporučí ten nejlepší způsob, jak naplnit život – pro někoho je to změna stravy, někdo se najde v cestování a jiný zase medituje, případně koučuje ostatní, co mají pro sebe dělat. Pokud ale stále posloucháme názory druhých lidí (byť jsou pozitivní), dříve či později se dostaneme do fáze č. 2. 

Fáze č. 2. Komu není rady…

Depresi se absolutně poddáme, protože nás nenapadá nic, co by nás těšilo. Děláme pak vše automaticky, rezignovaně a bez radosti. Všechno nás nakonec rozčiluje, nadáváme jako typičtí Češi a ve skrytu duše závidíme těm, kteří se usmívají a vypadají spokojeně (většinou to jsou ti guruové z fáze č. 1). 

V této bezútěšné fázi se většinou sní nejvíce čokolády, konopných semínek a všeho, co se doma najde, abychom si udělali aspoň trochu radost, i když je to většinou marné. Pak přijde fáze třetí. 

Fáze č. 3. …ten si pomůže sám

Už jsme vyčerpali všechny možnosti, které nás napadly: nechat se inspirovat druhými i propadnout skutečné beznaději. Nakonec zbývá jediné: konečně si přiznat, že život je dar a že tu jsme proto, abychom naplnili vlastní potenciál (nikoliv to, co řekl někdo jiný). Přijmeme to tak, jak to je: „Je mi smutno, jsem neustále ve stresu, ale někdy to přejde.“ 

Je to jako když si dítě zlomí nohu a pochopí, že teď bude mít pár týdnů sádru. Co udělá? Nechá si ji vesele pomalovat od všech kamarádů a užívá si, že něco nového zažije a objeví, i když bude nějakou dobu s maminkou doma. Depka je jako ta sádra – trochu nás tíží, i když jsou na ní veselé vzkazy od přátel, ale není to naše součást, jen nás drží v klidu, aby se něco uvnitř zahojilo. Časem odpadne sama. 

Život je krásné dobrodružství. Budeme rádi, pokud vám při naplňování vašeho životního úkolu budou dělat radost konopné produkty Carun, které pro vás poctivě vyrábíme.